K porodu se máme tendenci v myšlenkách, pocitech a vzpomínkách vracet intenzivně cca první rok po porodu. S každým návratem se buď můžeme vracet a posilovat v sobě to negativní, anebo zkusit hledat jiné úhly pohledu na to, co se dělo.
Jedním ze způsobů, jak si do sebe víc a víc nezapisovat ty negativní pocity a vzpomínky, je zkusit se tentokrát zaměřit na to hezké, co jsme prožívaly. A začni u těch nejmenších detailů.
- Třeba že s tebou byl přítomný muž/kamarádka/máma.
- Nebo jsi potkala aspoň jednoho příjemného člověka z personálu.
- Že jsi cítila např. ve sprše úlevu.
Vyhledej alespoň jednu fajn vzpomínku. Napiš si ji. A zkus pátrat dál – vůně, hudba, něčí hlas…
Cílem je se na chvíli odpoutat od toho nehezkého a traumatizujícího. S každým nalezeným fajn prožitkem s výdechem ze sebe uvolňuj ten stres, strach, úzkost. Jde nám o uvolnění. Můžeš se každý den na chvíli do vzpomínky vrátit a posilovat v sobě to hezké. Pocity viny, vzteku, bezmoci zkus na chvíli odsunout stranou, tím už sis prošla mnohokrát.
Dalším důležitým uvědoměním a afirmací, kterou doporučuji opakovat je: ZVLÁDLA JSEM TO. Ať už to bylo jakkoliv, zvládla jsi to! S nádechem naberte tu sílu, která vám pomohla to zvládnout. I kdyby to byl císařský řez (náročná břišní operace) – zvládla jsem to! Nadechni svou sílu. Vzpomeň si na vše, co jsi prožívala a zvládla jsi to!
Nemusíme se omezovat jenom na porod, uvědom si to hezké i náročné v těhotenství, co jsi zvládla. Věnuj se sama sobě a svému vnitřnímu posilování každý den pár minut.
Kdybys potřebovala pomoct se zpracováním traumatu z porodu, ozvi se na individuální terapii nebo přijď na prožitkový seminář Metody dosycení.
