Kraniosakrální terapie (zkráceně kranio) bývá někdy opředena mystikou. Její kořeny jsou nicméně poměrně exaktní a hmatatelné. Vychází z klasické osteopatie a její základy položil už ve 20. a 30. letech minulého století americký lékař William G. Sutherland. Ten si při studiu lebek všiml, že lebeční kosti nejsou srostlé natvrdo, ale jsou uzpůsobené k jemnému mikropohybu, který souvisí s pulzací mozkomíšního moku.
Zatímco biomechanický přístup se snaží tyto kosti a tkáně aktivně manipulovat, kraniosakrální biodynamika jde o krok dál. Nesnaží se nic „napravit“ silou. Spoléhá na vrozenou inteligenci těla a na to, čemu zakladatelé metody říkali Dech života (Breath of Life) – základní životní rytmus a sílu, která oživuje každou naši buňku.
Jak to ale vypadá v praxi se mnou?
Základem je plné naladění na organismus. Z mého pohledu a zkušenosti vlastně nezáleží na tom, jestli ležíte na lehátku přímo v mé pracovně, nebo se propojujeme na dálku třeba z vašeho domova. Fyzikální vzdálenost v tomto typu naladění nehraje roli – setkáváme se ve společném prostoru pozornosti.
To hlavní, co do tohoto prostoru v „kraniosakrálním módu“ přináším, je hluboký klid.
A tento klid má zcela konkrétní fyziologické dopady.
Dnešní doba nás udržuje v permanentním stresu a náš autonomní nervový systém je často zaseknutý v režimu „bojuj, nebo uteč“ (sympatikus). Ve chvíli, kdy tělu nabídneme bezpečný prostor a naprostý klid, nervová soustava se začne sama regulovat. Přepíná do parasympatiku, do krve se začne vyplavovat oxytocin (hormon bezpečí a spojení) a organismus se mnohem snáz dostává k regeneraci. Jako by dostal pozvání: „Už nemusíš bojovat. Můžeš regenerovat a pustit to, co tě tíží.“
Uvolňujeme tkáň i staré příběhy
Během ošetření tělo pomalu odkládá své zbroje, respektive obranné mechanismy, dostává se do větší harmonie, do homeostázy. Na fyzické úrovni uvolňujeme zejména fascie (pojivové tkáně, které obalují svaly i orgány) a kosti. Velmi často se zaměřujeme na klíčová místa, kde se napětí rádo hromadí, třeba je to:
- Klínová kost na spodině lebeční,
- Čelist, ve které držíme spoustu nevyjádřených emocí a stresu,
- Pánev, naše stabilita a centrum vitality,
- Osrdečník, ochranný obal srdce.
Jakmile se tyto struktury uvolní, Dech života může tělem většinou proudit mnohem snáz. Což většina lidí prostě pozná 🙂
Není to ale jen o fyzickém těle. Naše tkáně samozřejmě nesou paměť, která je rozprostřena do celého těla. S uvolňováním fascií a kostí se mnohdy na povrch vyplavují nejrůznější příběhy. Někdy jsou to konkrétní, reálné vzpomínky na minulá zranění či traumata, jindy k nám promlouvají spíše v obrazech a symbolech.
Není ani výjimkou, když se dotkneme i hlubších emocí, které souvisí s naší rodovou pamětí a příběhy našich předků, které jsou připraveny k uvolnění a třeba přepisu. Tělo ve spojení s prostorem Bezmysli a Klidem rádo nechává jít, co už nepotřebuje.
Obr.: Klínová kost tvoří střed lebeční báze. Zdroj: AO Surgery Reference – AO Foundation
Co budete cítit? Od jemného brnění po hluboký přerod
Často dostávám otázku: „A co u toho budu vlastně cítit?“ Odpověď zní: Cokoliv. Každý organismus je naprosto unikátní a reaguje po svém, ať už pracujeme kontaktně, nebo na dálku.
Lidé, malí i velcí, popř. rodiče, popisují obvykle větší uvolnění. Snazší trávení, lepší spánek – v závislosti na tématu, které řešíme.
Obecně během ošetření zažívají celou škálu vjemů:
- Jemné teplo nebo naopak chlad,
- Tlak v určitých částech těla, který se postupně rozplývá,
- Mravenčení, brnění nebo pocit „proudění“,
- Hluboké uvolnění, kdy máte pocit, že se vznášíte nebo tvrdě spíte.
I samotný prožitek z terapie je velmi individuální. Co jeden klient vnímá jako příjemný relax, může druhý prožít jako velmi intenzivní, až dramaticky probíhající vnitřní přerod. Obojí je naprosto v pořádku. Váš organismus si přesně nadávkuje to, na co je v danou chvíli připraven a co zvládne integrovat.
Mojí rolí není tento proces řídit nebo tlačit. Mojí rolí je držet pro vás prostor bezpečí a klidu, aby se vaše tělo mohlo rozpomenout na své vlastní zdraví. Občas ho jen jemně pozvu tam či onam 🙂
Kdybyste si to chtěli prožít, což ostatně doporučujeme, můžete se mnou osobně v Kostelci nad Orlicí, nebo na dálku kdekoliv.
Více informací najdete tady.
