
1: Jsem na zahradě, ryju se v zákoně, poklízím, chystám ji na úrodnou sezónu… Rodina je opodál, vymýšlí, jak uchytit pletivo pro okurky. Všimnu si, že se v hlíně něco hýbe. Přiblížím se, když ze země vyskočí postava muže – běsa, chytí mě, a nadlidsky obřím skokem mě unáší pryč. Jsem zkoprnělá strachem a nemůžu se hýbat, křičet, bránit…
2: Vycházím ze svého obchodu s čajem na ulici, kde se setkávám se svým manželem. Nezamykám, přestože mi ta myšlenka prolétne hlavou. Měla bych… ale přeci jdu jen támhle kousek. Povídáme si s mužem, když v tom si všimnu, že někdo vtrhl do mého obchodu, vykrádá ho a ničí. Ukazuji to v panice manželovi, který vtrhne dovnitř. Zloděj, muž, vytáhne pistoli a mého milovaného zastřelí.
3: Procházím budovou, kde se z různých míst vynořují postavy, které nás chtějí zranit. Jsem v klidu. Je se mnou muž s mečem. Vždy si velmi rychle poradí. Necítím strach ani paniku. Jen myšlenku, zdali bych neměla taky já konat… ani nestihnu nic říct, když další vetřelec padá k zemi s ránou na hrudi. Není třeba něco dělat, On to zařídí.
To je výběr z mých snů posledních měsíců. Tušíte, jakou vnitřní proměnu odráží? Co je jejich ústředním tématem?
Ukotvená vnitřní žena podpoří růst vnitřního muže
Se čtvrtým těhotenstvím jsem nevnímala, a vlastně dlouhodobě nevnímám, potřebu více kultivovat a prohlubovat svou vnitřní ženu. Je, myslím, dobře usazená a slyším ji. Jedno s druhým souvisí, samozřejmě. Co se však ve mně během uplynulého roku hodně hýbalo, byl můj vnitřní muž. Šlo to všechno ruku v ruce, jak už to tak bývá. Když jako ženy vyléčíme a zastabilizujeme vnitřní ženu, teprve se nám otevře pomyslné další patro, kam může růst nás animus. (Věřím, že pak, za nějaký čas, bude na řadě opět anima 🙂 )

Archetyp vnitřního muže je ten, který nosí do života hojnost, schopnost řádu, výběru a nastavení funkčních priorit, kdo určí a ochrání hranice, když už je toho příliš nebo naopak málo, kdo dotahuje úkony do zdárného konce, má výdrž a cíl. Více o něm v tomhle článku.
Začátkem loňského roku se kolem mě a našeho domova začalo otevírat téma řádu. Já, velmi plynoucí idealistka, jsem byla konfrontována s myšlenkou, že jakýsi funkční stereotyp není něco ošklivě páchnoucího, jak jsem měla docela dlouho zaryto. Nevídané. Abych to zkrátila, uvědomila jsem si, že to, co postrádám v životě obecně, je vůle a vytrvalost, a že trocha (!) disciplíny mě snad nezabije, nebo hůř, nezbaví radosti ze života.
Ladila jsem se na svůj organismus, buňky, předky… a našla situaci, kdy se moji mužští předchůdci vzdali své síly. Jeden z nich se dopustil zločinu, a aby se to neopakovalo, okleštil svoje schopnosti. Pak se to neslo dál celou mužskou rodovou linií. O tom třeba jindy. Nicméně mé ošetření začalo právě zde, v rodových liniích. Otevřelo se tím mnoho navazujícího, jako vždy, a spustilo řadu navazujících akcí a reakcí.
Dominový efekt
Kromě toho, že jsme s Ripsi povyrostly spolu s Alchemilkou, odvážila jsem se vyjít ven s technikami kraniosakrální biodynamiky a intenzivně zkoumala téma smrti, sexuality, přijímání mužské polarity skrze dalšího syna, její něžnější uchopení a porozumění, a to díky nově probuzené vrstvě svého anima ve zcela nových fascinujících rovinách. Jako by se otevřely dveře do skrytých světů. Prohloubení v jednom tématu přirozeně vede k prohloubení druhého.
Celý posun jsem vnímala také ve zmíněných snech.
Postava anima, vnitřního muže, v symbolice mých snů, se z neurvalého, snad bestiálního pudově založeného divocha, proměnila ve stále jaksi primitivního, agrese plného muže, který si vezme, co chce – tentokrát spíše v hmotné rovině – v případě druhého uvedeného snu.
Co zde ale považuju za zásadní, je způsob, jakým jsem emočně reagovala v tom snu já. Plně využívat potenciál svého vnitřního muže totiž také znamená spolehnout se na sebe a vzít TO pevně do rukou ve všech rovinách bytí, fungování rodiny, dokončování věcí, a taky umění vzít v potaz onu disciplínu! Tedy zamknout dveře, třebaže jdu pryč jen na chvíli. Nebo neodkládat činnosti na později, pokud k tomu nemám vážný důvod, třebaže “smrdí” světskostí – jako je jednoduché přemístění předmětů, uvaření jídla dopředu… zkrátka, využití času a strategicky plánovat a konat dřív, než to HOŘÍ – ano, takové záležitosti pro mě bývaly problematické. A stále si na ně musím dávat pozor. A nejspíš vždycky budu muset.
A pak, když se to úplně nevydaří a ty symbolické “dveře do obchodu” nezamknu, musím jít tuhle situaci sama řešit. Bavíme se v ideální rovině, ideologické, ale princip stejný. Nespoléhat se na manžela – kterého můj animus, jakožto osudový milenec mé animy, v této podobě vlastně nenávidí. Jako by chtěl říct: “Sem se nepleť, tohle je náš prostor a můj rajón.”
Ve třetím snu už mi vnitřní muž stojí po boku. Symbolika meče, jako jasného, čistého, protínajícího až falického předmětu “řeší problémy” velmi jasně, čistě, aniž by se tím má ženská polarita musela zabývat. Animus i anima vědí, kde je jejich místo, co mají dělat, zároveň jsou si po boku.
Když hmotná realita odráží archetypální
Symbolická, ideologická a hmotná realita jdou vždy ruku v ruce. Ano, se čtyřmi syny je potřeba zapojit plánování, strategii a cílevědomost poměrně vysoká. Každý musí vědět, kde je jeho místo a kam svou energii směřovat. Ne, že by to nepokulhávalo, ne, že by to nebyl nekonečný proces. Ale své sny vnímám odjakživa jako lakmusový papírek, tedy jsem zvědavá, kam se, jestli, posuneme dál 🙂
Chceš svého anima nebo animu také podpořit v růstu? Máme k tomu stvořené konstelační vizualizace. Co to je a jak fungují?
Pokud se chceš třeba podívat, jaký vztah vnitřně žiješ, jak se mají tvé dvě polarity ve vzájemném propojení, můžeš zvolit individuální terapii Metody dosycení. Probrat to můžeme i během hodinové konzultace.
Jsi ve spojení se svými archetypy?










